Plno

Osoby evidované jako spolupracovníci StB a seznamy STB

Vysvětlivky, vybrané zkratky a časté dotazy

Vyhledávat můžete jak podle příjmení, jména, data a místa narození osob, tak i podle registračních či archivních čísel svazků či spisů, k nimž byly evidovány. Poslední vyhledávací kritérium umožňuje u všech spisů a svazků (tedy i u zničených nebo nedohledaných) zjistit, jaké osoby k nim byly vedeny. Popis databáze EZO naleznete zde. Vysvětlivky nejčastěji používaných zkratek a odpovědi na často kladené dotazy najdete zde.

Při vyhledávání v EZO stačí vyplnit jednu rubriku, bez ohledu na háčky, čárky, velká nebo malá písmena. Vyhledávat lze i vložením nejméně prvních tří písmen v libovolném vyhledávacím poli a doplnit znakem * , takto budou hledány různé varianty slova. Například pro zadaný výraz "Novák*", budou vyhledané osoby "NOVAK", "NOVAKOVA" a pod.

Databázi zveřejňujeme tímto způsobem, protože tak neučinil Ústav pro studium totalitních režimů (resp- Archiv bezpečnostních složek) ani po dvou letech své činnosti. Jedná se o unikátní archivní pomůcku, podle níž je možné alespoň částečně zjistit, o jaké osoby se StB zajímala. V tomto kontextu je překvapivé, že ani po takřka dvaceti letech od listopadových událostí velká část lidí, které StB evidovala a sledovala, o tomto faktu nebyla ze strany současného státního aparátu doposud informována. Databázi zveřejňujeme také proto, abychom se pokusili omezit případné vydírání některých státních úředníků a politiků.

Ze samotného záznamu v EZO nelze ve většině případů dohledat konkrétní důvod, proč dotyčnou osobu StB evidovala.

Jako doplněk uvádíme možnost vyhledávat ve dvou databázích spolupracovníků StB. Oficiální seznamy spolupracovníků naleznete zde a doplnění chybějících jmen zde. Pro úplnost je potřeba dodat, že samotná evidence člověka v těchto databázích nevypovídá nic o jeho charakteru, morálce, vině či nevině. Teprve bližším zkoumáním životní cesty jednotlivce lze dospět ke konktrétnímu závěru.

Pokud najdete u konkrétní osoby odkaz na konkrétní spis, můžete o jeho zpřístupnění - pokud se dochoval - požádat Archiv bezpečnostních složek zde. Databáze StB Evidence zájmových osob (EZO) vznikla jako přepis písemných podkladů. Obsahuje záznamy k více než 777 000 osobám. Při přepisu do elektronické podoby mohlo pochopitelně dojít k chybám ve formě překlepů - po srovnání s původním písemným podkladem a dalšími prameny jistě archiváři snadno správné údaje případnému zájemci sdělí.

Jednotlivé krajské či centrální útvary StB vedly svazky a spisy ve svých vlastních registračních a archivních protokolech. Proto je nutné při vyhledávání podle archivního či svazkového čísla zkontrolovat, jaký útvar StB příslušný svazek či spis registroval, či uložil do archivu. Aby se jednalo o jediný spis, musí se tedy ve vyhledaných údajích k jednotlivým osobám shodovat příslušné archivní či registrační číslo a název útvaru StB.

Co zapsání jména v seznamu znamená?

Samotný záznam neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Nelze z tohoto záznamu odvodit nic jiného.

Jak požádat o záznamy ke konkrétní osobě?

Když vás zajímá více, je možné se na základě Archivního čísla s uvedením Archivujícího útvaru nebo Registračního čísla svazku s uvedením Útvaru obrátit na Archív bezpečnostních složek, buďto přímo nebo emailem, o zpřístupnění tohoto materiálu. Více se dozvíte zde.

Jak zjistit jestli zavedená osoba v seznamu EZO byla vedena jako spolupracovník StB?

V roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 107/2002 Sb., na jehož základě publikovala ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti seznamy osob jako spolupracovníků StB. Můžete si příslušné ověřit v těchto seznamech s pomocí vyhledavače na stránce Archivu bezpečnostních složek , případně v seznamu Nezveřejněných svazků spolupracovníků (celá ČR, 25 tis. záznamů)

Když se mi nelíbí, že o mě StB vedla záznamy, co mohu udělat?

V databázi je uvedeno skoro 800 tisíc jmen. To znamená, že se StB v Československu zajímala o velkou část občanů. Možná by stálo za to podat hromadnou žalobu na příslušníky StB, kteří špehování lidí organizovali.

Co znamená barevné odlišení řádku ve vyhledávači?

Barvy jsou použity z důvodu lepší orientace, nevztahují se k zapsaným osobám a pro čtení v databázi nemají žádný význam.

Zkratky a terminologie:

A-??? – archivní signatura operativního spisu, který byl veden vojenskou kontrarozvědkou (III. správou). Spisy vojenské kontrarozvědky jsou – pokud se dochovaly – uloženy v příslušném oddělení Archivu bezpečnostních složek, kontakt a bližší informace: zde
Blokovaná osoba – důvod evidence příslušné osoby v evidenci StB. Důvodem „blokace“ ke konkrétnímu svazku byla snaha, aby nedocházelo při současném zájmu různých složek tajné policie o danou osobu k možným problémům.
Datum zavedení – většinou se jedná o datum evidence příslušného spisu či jiných údajů (osoba určená pro styk se státním tajemstvím, upozornění na zájem rozvědky StB či vojenské rozvědky ZS GŠ). V některých případech datum evidence osoby v elektronické databázi EZO. Tedy datum není totožné s datem, od kdy měla StB o danou osobu zájem.
H-??? – archivní signatura fondu „H“, který byl založen jako tzv. historický fond. StB do něho ukládala spisy k významným kauzám, které hodlala v budoucnosti propagandisticky využít. Uložen je nyní v příslušném oddělení Archivu bezpečnostních složek, kontakt a bližší informace: zde
III. správa – krycí označení vojenské kontrarozvědky, která byla po naprostou většinu trvání komunistického režimu součástí StB.
K – kontrolní. Typ svazku se zakládaly u kontrarozvědných útvarů StB, které řídily či kontrolovaly důležitou akci u podřízeného útvaru.
KV – Karlovy Vary, zkratka používaná v archivních číslech pro označení kraje zaniklého v roce 1960.
MK – bývalý archív moravských krajů; dodnes se většinou spisy, jejichž archivní čísla tuto zkratku obsahují, v naprosté většině nedochovaly.
NO (nepřátelská osoba) – StB podle příslušné směrnice takto označovala osoby, které byly považovány za nepřátelské. Existovalo několik kategorií nebezpečnosti, které byly řazeny sestupně (z pohledu StB byla daná osoba v okamžiku evidence považovaná za nejvíce nebezpečnou, pokud byla evidovaná jako NO I. kategorie nebezpečnosti). Současně se jedná o typ spisů, který byl k takto vymezeným osobám zakládán.
OČE – osobní evidenční číslo. Unikátní číslo, které bylo přiřazeno osobě v této databázi.
OL – Olomouc, zkratka používaná v archivních číslech pro označení kraje zaniklého v roce 1960.
Pohlaví – buď Z (žena) nebo M (muž).
Pozorka – upozornění, že o danou osobu měla zájem z různých důvodů rozvědka StB (I. správa) či vojenská rozvědka (ZS GŠ) .
Registrační číslo – číslo, pod kterým byl svazek zaregistrován v registru svazků. Pokud byl svazek archivován, dostával nové (archivní) číslo, pod kterým byl evidován v archivním protokolu. Vybrané registrační protokoly jsou dostupné na stránce slovenského ÚPN zde Operativní svazky StB spravuje Archiv bezpečnostních složek, popis fondů je dostupný na stránce zde a kontakt na stránce zde
S StB – Správa Státní bezpečnosti
SEO VOS FMV – Statisticko-evidenční odbor Vnitřní a organizační správy Federálního ministerstva vnitra.
STPT – státní příslušnost evidované osoby
SÚ – Studijní ústav. Předchůdce archivu ministerstva vnitra.
Určená osoba – osoba určená z různých důvodů, většinou souvisejících s výkonem zaměstnání, pro styk se státním tajemstvím a z tohoto důvodu prověřená StB
V-??? – archivní signatura vyšetřovacího spisu, pod kterým byl evidován v archivním protokolu vyšetřovacích spisů. Vyšetřovací spisy jsou – pokud se dochovaly – uloženy jsou v příslušném oddělení Archivu bezpečnostních složek, kontakt a bližší informace:zde
Z – zvláštní fond. Vytvořen v druhé polovině padesátých let ministrem vnitra Rudolfem Barákem. Byly do něho zařazeny spisy, které měly být pod zvláštním bezpečnostním režimem v archivu. Většinou se jednalo o významné kauzy, například v souvislosti se zatýkáním komunistických funkcionářů. V roce 1990 byl nesystémově využit ministrem vnitra Richardem Sacherem, který do něho nechal přeřadit spisy osob, které se staly součástí nové politické elity. Je dochován takřka v úplnosti a je běžně přístupný v Archivu bezpečnostních složek.
ZV – vyšetřovací spisy, zařazené do zvlášního fondu.

• Přehled archivních a evidenčních pomůcek (protokolů)

• Protokol registrace objektových svazků („řád 1“)
• Registrační protokol vyřazených typů („řád 2“)
• Protokol registrace osobních svazků kádrových příslušníků („řád 3“)
• Protokol registrace osobních svazků tajných spolupracovníků („řád 4“)
• Protokol registrace svazků konspiračních a propůjčených bytů („řád 7“)
• Protokol registrace svazků operativní korespondence („řád 8“)
• Registrační protokol svazků aktivních a vlivových opatření („řád 9“)
• Archivní protokoly (1952-1989)
• Kádrové rozkazy náčelníka I. správy SNB

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Registrační protokoly
• Archivní protokoly

• Denníky vyšetřovacích spisů
• Archivní protokoly

• Archivní protokoly

Průvodce pro veřejnost a badatele

Archiválie uložené v archivu může při respektování platných právních norem využívat každý. Je možné toho dosáhnout těmito způsoby:

přímo studiem archiválií, jejich reprodukcí, nebo archivních pomůcek v badatelně archivu;
nepřímo, na základě písemné žádosti o rešerši, výpis nebo opis archiválií;
prostřednictvím výstavní, přednáškové a pedagogické činnosti.
Studium archiválií v badatelně

Studium archiválií v badatelně upravuje vyhláška č. 645/2004 Sb. a z ní vycházející tzv. badatelský řád. Jak postupovat? Každý zájemce o studium si na základě zvoleného tématu vyhledá v průvodci po archivu nebo v seznamu fondů příslušné archivní fondy. V případě potřeby mu poradí pracovník badatelny, který eventuelně zprostředkuje konzultaci se správcem příslušného fondu. Zájemce o studium v archivu musí vyplnit badatelský list a při každé návštěvě archivu předložit průkaz totožnosti. K archivním fondům existují archivní pomůcky, které jsou výsledkem zpracování archiválií. V nich lze nalézt informace o obsahu archiválií a základní informace o jejich původci. Na základě archivní pomůcky badatel vybere konkrétní archiválie nebo jejich skupiny a vyplní žádanku (informace o způsobu vyplnění podá dozor badatelny). Podle této žádanky je archivní materiál v příslušné badatelně připraven, nikoli však okamžitě, neboť vzhledem k rozsahu a umístění archiválií v archivech příprava vyžaduje delší dobu. Archiválie lze studovat pouze prezenčně, nelze je vynášet mimo badatelnu. Z archivního materiálu může badatel podle platných zásad obdržet za úplatu reprodukce.

Využívání archiválií podáním písemné žádosti o rešerši, výpis nebo opis archiválií.

Tento způsob využívání archiválií (nepřímý) je obvyklý v úředním styku. Děje se na základě písemné žádosti právnických a fyzických osob (včetně orgánů státní správy a původců archiválií) zaslané archivu. Případné reprodukce archiválií, zhotovené k odpovědi na tyto žádosti jsou opatřovány ověřovací doložkou (potvrzení shody s originálem). Kopie a ověření původcům archiválií nebo jejich právním nástupcům a státním orgánům jsou poskytovány zdarma. Archiv bezpečnostních složek odpovídá na různé písemné dotazy žadatelů a vypracovává odborné tematické rešerše, ke kterým má ve svých fondech příslušné archivní doklady. Rešeršní služby jsou zpoplatňovány. Ceny se pohybují od 260 do 440 Kč za hodinu v závislosti na náročnosti příslušné rešerše (viz. Badatelský řád). Jejich výše záleží na době a náročnosti práce, která je na rešerši vynaložena. Žádost o rešerši ve fondech Archivu bezpečnostních složek je možno podat v badatelně, v podatelně nebo zaslat poštou.

Důležité upozornění!

Archiv může pouze potvrdit a sdělit údaje, jež lze přímo zjistit z dochovaných archiválií, které jsou v jeho správě, případně doporučit kontakt na jiný archiv či organizaci. Archivu nepřísluší rozhodovací pravomoc, je pouze správcem informací! Protože vyřízení žádostí a rešerší vyžaduje často spolupráci více pracovníků jednotlivých oddělení archivu a prozkoumání často ještě neuspořádaných archiválií, trvá vyřízení žádostí a rešerší ve složitějších případech až několik měsíců.

• Badatelna ABS Praha - Siwiecova
  • Některé archiválie byly v minulosti digitalizovány předchůdci Archivu bezpečnostních složek (Odbor archivní a spisové služby MV ČR a Úřad pro zpřístupňování dokumentů MO ČR). Vzhledem k nekvalitnímu provádění digitalizace je značná část digitalizovaných kopií nečitelná. V případě, že bude badatel s podobou digitalizované kopie nespokojen, je možné na základě žádosti zpřístupnit archiválie v originále popřípadě provést novou digitální kopii.
• Badatelna ABS Praha - Struha
• Badatelna ABS Brno - Kanice

Centrální badatelna Siwiecova

• adresa: Siwiecova 2, Praha 3–Žižkov
• telefon: +420 221 008 210, +420 221 008 472
• fax: +420 222 718 944
• e-mail: badatelna.siwiecova@abscr.cz

• oddělení operativních svazků a vyšetřovacích spisů
• oddělení archivních fondů vojsk Ministerstva vnitra
• oddělení archivních fondů Státní bezpečnosti
• oddělení archivních fondů Ministerstva vnitra ČSR

Badatelna Na Struze

• adresa: Na Struze 3, Praha 1
• telefon: +420 221 008 130, +420 221 008 134, +420 221 008 132
• fax: +420 222 511 917
• e-mail: badatelna.struha@abscr.cz

• oddělení archivních fondů FMV
• oddělení archivních fondů StB

Badatelna Kanice

• telefon: +420 221 008 178
• fax: +420 545 227 563

Dopravní spojení

Úřední deska Archivu bezpečnostních složek

Elektronická adresa: info@abscr.cz

ID datové schránky: 6r3afce

• Pondělí – pátek: 10.00–13:30

Archiv bezpečnostních složek byl zřízen zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, který nabyl účinnosti dne 1.8.2007.

Příjem podnětů a stížností je na konkrétní poštovní adrese nebo osobně na podatelně v sídle Archivu.

Rozhodování o odvolání proti rozhodnutí Archivu (zákon č. 106/1999 Sb.) náleží do působnosti Ústavu pro studium totalitních režimů.

Lze najít a vyplnit osobně v podatelně Archivu a na jednotlivých badatelnách Archivu (Siwiecova, Na Struze, Brno-Kanice).

1. formulář podle zákona č. 499/2004 Sb.: DOC, RTF, PDF
2. badatelský list: DOC, RTF, PDF
3. žádost o souhlas s použitím vlastního reprodukčního zařízení: DOC, RTF, PDF
4. žádost podle zákona č. 106/1999 Sb.: DOC, RTF, PDF

Archiv potvrzuje, že zpráva byla doručena elektronické podatelně, zasláním zprávy, která musí být podepsána elektronickou značkou archivu. Archiv zasílá zprávu o doručení nejpozději v první pracovní den, který bezprostředně následuje po dni doručení. Archiv zasílá zprávu o doručení na elektronickou adresu, ze které byla zpráva odeslána. Pokud se zpráva o doručení vrátí archivu jako nedoručitelná, archiv provede jeden opakovaný pokus o její doručení.

Datové zprávy jsou přijímány na CD/DVD nosičích čitelných na počítačích archívu (moderní operační systémy MS Windows) .

Datová zpráva, u které byl zjištěn škodlivý software, nevyžádané obchodní sdělení nebo chybný (poškozený) formát, není zpracovávána. Pokud odesilatel neobdrží zprávu potvrzující doručení (viz výše), má se za to, že se jednalo o poškozenou zprávu, kterou nelze zpracovat.

• Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Průměr:  3,00 | Hodnotilo: 1192 x |  1  |   2  |   3  |   4  |   5  |